Česko-německý a německo-český Abecední seznam železničních stanic a zastávek v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

Deutsch-böhmisches und böhmisch-deutsches Alphabetisches Verzeichnis der in Böhmen, Mähren und Schlesien gelegenen Eisenbahn-Stationen und Haltestellen

Jazyková situace na drahách Zemí Království českého na počátku 20. století nebyla ani zdaleka tak jednoduchá, jak by se na první pohled mohlo zdát. Ačkoliv si tou dobou byly němčina a čeština ve služebním styku rovny, byly regiony, kde oboustranná komunikace vázla nebo narážela na různé jazykové překážky. Bylo to dáno dílem tím, že železniční personál na nižších postech neměl přiměřené jazykové vzdělání, dále oboustrannou neochotou komunikovat v jazyku protistrany, ale potíž byla třeba i v tom, že čeština na rozdíl od němčiny ještě neměla propracovanou a jednoznačnou odbornou železniční terminologii.

Na přelomu prvního a druhého desetiletí 20. století bylo proto vyvinuto mnoho snah o překlenutí jazykových bariér na několika úrovních. Jednou z nich se stal i počin inspektora Bohumila Vodenky (v dobových almanaších je uváděno jeho křestní jméno německy jako Gottlieb), tehdejšího přednosty komerčního oddělení c. k. ředitelství státních drah v Praze, který ve své režii vydal Abecední seznam železničních stanic a zastávek v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Jeho druhé vydání, které vyšlo 1. června roku 1910, se stalo předlohou pro tento reprint. Tato pomůcka ve své době měla za úkol pomoci železničním zaměstnancům nejen identifikovat danou stanici či zastávku, ale také umožňovala zjistit, ve které konkrétní zemi leží a pod kterou železnici spadá. Její první část přiřazuje německým názvům lokalit názvy české, což v dnešní době docení vedle badatelů také sběratelé pohlednic. Druhá část je seřazena opačně, tedy česko-německy.

Závěrem je třeba upozornit, že uvedené české názvy jsou často odlišné od názvů dnešních (např. tehdejším Ouvalům dnes říkáme Úvaly) nebo že u některých lokalit v pohraničních oblastech dokonce oficiální český název ještě neexistoval. Stejně tak německá pojmenování jsou platná pro období existence Rakouska-Uherska a proto často neodpovídají pozdějším názvům protektorátním. Slezské místní názvy pak pokrývají území celého Slezska, tedy jak lokality ležící v současnosti v jeho české části, tak ty, které jsou součástí Polska.

Reprint z roku 1910, slovník česko-německý a německo-český